gallery/vrba

Včely chováme na stanovištích bohatých na rozmanitou snůšku. V poklidném prostředí lesů, luk a zahrad se našim včelám naskýtá pestrých zdrojů snůšky nektaru a pylu.  

V předjaří, kdy na mnoha místech ještě zůstávají zbytky sněhu,uskutečňují včely první prolety. Na blízkých mezích navštěvují vrby, kde sbírají první nektar a pyl, nezbytné složky pro tvorbu krmné kašičky určené pro výživu nových včel. Na jaře rozkvétají pampelišky, ovocné stromy v zahradách a později i řepka olejka. Převážně z těchto květů pak včelař získává první, květový med. 

gallery/svazenka

Poptávku nektaru v časném létě hojně pokrývají nedaleká pole svazenky, ale i zahradní a lesní květy bobulovitého ovoce a rozmanité luční kvítí. 

 

V plném létě pak rozkvétají lípy a při vhodných podmínkách je možné pozorovat medovici (lepkavé listy) na listnatých i jehličnatých stromech. Medovici včely hojně sbírají a jejím zahuštěním pak vzniká tolik žádaný lesní med. Příchod medovice hlásí ovšem konec sezóny. 

gallery/vcela na lipovem kvetu

Včelstva je potřeba zazimovat - nahradit odebraný med a doplnit nedostatečné zásoby do množství dostatečného pro bezproblémové přezimování. Jelikož se však alespoň částečně snažíme přiblížit přirozenému životu včel, necháváme včelám dostatek medu pro bezproblémové přezimování. Z důvodu obsahu výživných látek v medu je zimování na cukru méně vhodné, včely na medu jsou vitálnější a mají lepší rozvoj. Představte si, že byste byli celou zimu pouze o chlebu a vodě ...

gallery/varroa

Hlavním nepřítelem včel je z lidského pohledu Kleštík včelí (Varroa destructor) který se množí na plodu včel. Kleštík parazituje na vyvíjejících se včelích kuklách a často bývá přenašečem nejrůznějších viróz. Včely oslabené virózami pak žijí kratší dobu a jsou méně výkonné, což se v důsledku projeví na kondici celého včelstva. 

Již přes třicet let se včelaři snaží s kleštíkem bojovat a včely "léčit". V české republice je ono léčení prováděno převážně vícečetnou aplikací malých dávek pesticidů. Tyto pesticidy však zůstávají v úlech, ukládají se do včelích těl, vosku a medu. Existuje ale také alternativní cesta, kterou jsme se rozhodli jít. Jelikož žijeme v době, kdy se bez pesticidů neobejdou konvenční zemědělci a téměř žádný zahrádkář, používáme pro boj s kleštíkem převážně zootechnické zásahy - tvorbu oddělků a odstraňování včelího plodu, na kterém se kleštík množí. Pokud začne být invaze kleštíka neúnosná, vkládáme do úlů odparné desky s kyselinou mravenčí, jejíž výpary většinu kleštíků zahubí. Včelám samozřejmě aplikace kyseliny také neprospívá a zkracuje jejich délku života, ovšem škody způsobené přemnožením tohoto parazita by byly daleko větší. Kyselina mravenčí se přirozeně vyskytuje v ovoci a v tělech živočichů. Oproti syntetickým pesticidům nezanechává v medu a vosku rezidua, jelikož se po čase rozkládá na oxid uhlíku a vodu.

Již od dětství jsem měl blízký vztah ke včelaření díky mému dědovi, který se včelaření věnoval téměř celý svůj život. V roce 2013 bohužel musel tento krásný a ušlechtilý koníček, ze zdravotních důvodů, opustit. Jelikož jsem ale nechtěl, aby v naší rodině včelaření zaniklo, rozhodl jsem se na jeho chov navázat a vytvořit tak rodinnou tradici.

gallery/img_20180907_073120b

Po důkladném zvažování úlové otázky jsem se rozhodl jít s dobou, což vedlo k pořízení jednoduchých, nezateplených úlů typu Langstroth 2/3. Jejich konstrukce je léty prověřena jako jedna z nejvýhodnějších pro optimální život včelstva. Díky nízké výšce rámků není problém manipulovat s plným nástavkem medu, což ocení nejen ženy a starší včelaři. Vzhledem k těmto skutečnostem, celosvětovému rozšíření a kompatibilitě jednotlivých komponent daných normou, vychází systém Langstroth jako nejlepší kompromis pro život včel i potřeby včelaře.

www.000webhost.com